O kapele

Historie

Někdy v 6 hod. ráno 18.10.1963 se v porodnici v Ostravě narodil Radek Pastrňák a na jaře roku 1981 Radek odmaturoval na stavební průmyslovce rovněž v Ostravě. Pak nastoupil na dva roky na vojnu neznámo kam. Po vojně vystřídal pár zaměstnání. Začátkem roku 1985 potkal Radek bubeníka Richarda Kroczeka ml. a oživili společně kapelu U238, která trvala jen do té doby, než kapelník Petr Miček zdrhnul za hranice. Dodnes nerozlučná, takřka "rychlošípácká", dvojka Pastrňák-Kroczek se pak na čas stala součástí tancovačkové, byť velmi ambiciózní, skupiny "B Komplex" a po odchodu od ní se vrhají, už pod názvem Buty, na jazz.

B KOMPLEX 1985

 

To se psal rok 1986 a Buty ve složení Radek Pastrňák, Richard Kroczek, Vítek Kučaj, Ivan Myslikovjan a Luděk Piásečny (v době jeho vojenské prezenční služby ho zastupoval Pavel Králíček) obráželi okresní kola Rockfestů. Roku 1987 se začína hudbou živit a nastupuje s Richardem do doprovodné kapely (Plameňáci) Marie Rottrové.

Foto 1: BUTY 1986 v sestavě (zleva):Richard Kroczek,Vít Kučaj,Martin Návrat(†), Radomír Pastrňák,Martin Jarošek,Petr Švehlík,Luděk Piaseczný(†).

"Potom jsem zhubnul, vážil jsem 40 kilo, musel jsem se něčím živit a tak jsme s Richardem vzali lano do orchestru Marie Rottrové. Hráli jsem tam dva roky, natočili s ní jednu desku a mezitím jsme skládali stohy písniček pro Buty, které jsme na žádný nosič nezaznamenali. Těšil jsem se, že si za peníze, která jsem si v tomhle orchestru, který hrál až dvacetkrát do měsíce, vydělal, něco hezkého koupím, ale nakonec to všechno proteklo a já zase zhubnul. Buty v té době pomaličku přecházeli od toho jazzu přes takové funky věci a bigbeat až k dnešní podobě." (Radek Pastrňák)

V roce 1987 přijel soubor Buty do hlavního města předvést svůj instrumentálně vybroušený repertoár i pražskému publiku a hned se stal laureátem Rockfestu. V létě téhož roku do kapely přibyly i dvě posily - Martin Jarošek (p) a P. Švehlík (perc). Následovaly další koncerty - kupříkladu účast a konečné 2. místo na populární rockové Vysočině v Havl. Brodě, ale po pravdě řečeno precizní najazzlý sound kapele příliš mnoho fanoušků nezískal. R. Pastrňák k tomu v časopise Melodie (1987) poznamenal: "V záplavě speedmetalových kapel, kterých lze v Ostravě a okolí napočítat kolem třiceti, není naše pozice snadná. Co si budeme namlouvat - posluchači, kteří teď zbožňují své metalové idoly, nás nemají rádi. Přitom funky, o které se snažíme, je pro lidi možná náročnější, ale když se umí zahrát, dokáže být stejně strhující jako metal, rock, nebo reggae."
PS: Tvrdí se, že tehdy na Rockové Vysočině se k R. Pastrňákovi přitočil šéf vítězné Laury Karel Šůcha a dal mu přátelskou radu: "Hrajte komerci a budete stejně slavní jako my!"

V Profilech Rockfestu (1988) o kapele a její hudbě napsal Martin Kučaj: "Na jeviště přichází pět mladíků, berou nástroje a začínají hrát. Část publika odchází a ti, co zůstávají, nejdřív jenom koukají, ale po chvíli si začnou ťukat nohou do rytmu. Dravá rytmika, teplé plochy kláves, perfektní kytara a saxofon jak od Sandborna. K tomu musíme připočíst samozřejmou kompoziční lehkost, pečlivé aranže, silně nadprůměrné instrumentální výkony a profesionální sehranost." A dále: "...Jejich písničky a instrumentálky bychom mohli nazvat třeba hybridem funky a fusion."

V roce 1989, stále za paralelního chodu But, začínají Radek a Richard koncertovat s Rédlovým AG Flekem, což trvalo asi jeden rok. V tomto období vykrystalizovala sestava, která v podstatě trvá až do současnosti a také vznikla většina "staršího programu" But, který se pak v roce 1991 objevil na "dobře utajeném" albu Pískej si, pískej.

Někdy na jaře roku 1994 vydávají své druhé album Ppommaalluu, o kterém ještě nejde moc slyšet. V létě stejného roku se začíná natáčet v jižních Čechách film Jana Svěráka Jízda, ve kterém Radek Pastrňák původně nechtěl hrát, dostal však od zbytku kapely na náměstí v Olomouci dosti tvrdé válečky, čímž byl přinucen podat svůj životní herecký výkon a film mající premiéru 18.10.1994 se okamžitě stáva hitem sezóny. Hned nato vycházi reedice desky Ppoommaalluu, která obsahuje hudbu k tomuto filmu.

V roce 1995 vychází třetí album nazvané Dřevo, velmi dobré a velmi úspěšné. O rok později spatřil světlo světa singl Malinkého ptáčka - skvělá tvrdá rocková úprava pomalé a citové písničky.

Na konci dubna 1997 se vynořilo nové album s poněkud kuriózním názvem Rastakayakwanna. Co tím měl přesně Radek na duši, těžko říct, proto pár věcí na vysvětlenou. Rastakayakwanna znamená "raz taká jak vana" (pro nemoraváky "jednou tak velká jako vana"). A protože je Radek poetická duše jíž jsou vlastní slovní hříčky, má v sobě tento název ukryto i toto:
rasta - obyvatel jamaiky, rastaman (Rastafarian - člen jamajské náboženské skupiny)
kaya - jamajský ostrov
gwana - tráva

V létě roku 1998 chtěl Radek kapelu opustit, jelikož byl označen za původce všeho zla. Po řádné domluvě mezi chlapci ale odchází z chlapeckého kolektivu Andrei Toader a zakládá skupinu Laputa, ve které mimo jiné hrají i členové skupiny Buty, jmenovitě Milan, Petr a Milan.

V srpnu roku 1998 Buty vystupují v Opavě na festivalu "Dobře vychlazená hlína", kde Richard Kroczek ml. bubnuje dva týdny po autonehodě se sádrou na noze. Na funkci ("bubeníka" :-) to ovšem nemělo vliv.

14.12.1998 hrají v hale Tatran v Ostravě akustický koncert nazvaný "Änpläkt Seretläk", jehož 40-ti minutový záznam byl uveřejněný v České televizi na Silvestra 31.12.1998.

22.11.1999 vychází nová deska nazvaná Kapradí nahraná ve studiu Kročkov, které si založil, postavil, zaplatil a zprovoznil bubeník kapely Richard Kroczek.

Někdy v březnu léta páně 2000 se BUTY s albem Kapradí vydávají na turné Kosmostour2000 a před vánocemi vychází deska (dvojdeska) se záznamem sestříhaným ze tří koncertů zahraných v Ostravě, Brně a Olomouci. Zároveň s touto živou deskou vychází kniha Radka Pastouška "Sádrový ježek promluvil" a videokazeta Kosmostour2000. A ještě ke všemu to vše v limitované edici vyšlo dohromady jako jeden roztomilý předražený balíček.

O rok později vychází deska Normale, která přesně dle jejich zvyku je naprosto odlišná od všech předchozích nahrávek. Kapela se nadchla pro romský zvuk hudby a celá deska je prodchnutá duchem klasických romských písniček. Opět to byl příjemný posun do míst, které jsou v naší hudební zcéně málo prozkoumané.

Před vánocemi roku 2003 vychází od firmy BMG výběr (dvojdeska) nejlepších skladeb pod názvem BuTykvariát, bohužel na desce není žádný hudební bonus.

Na den narození Satana 6.6.2006 vychází další skvělá deska o životě a tvorbě a světě, čili Votom. V ustálené rozšířené podobě kapely navazují tak trochu na starší desky a opět velmi hravým způsobem masakrují své posluchače.

Tento text, jsme použili od našeho fandy z této adresy: http://buty.borgo.cz/

Děkujeme BUTY

BUTY 2010

pastos /19. 10. 2017/ Děkuji ! více